Ačkoliv je mocnář i velmocenská pozice Evropy už dávno pryč, tramvaje v Olomouci jezdí doposud a bude jich ještě přibývat, stejně jako poroste i délka tramvajových tratí.

Tramvajové spoje jezdí v Olomouci už 112 let

Za zrod tramvajové dopravy v Olomouci může do jisté míry olomoucká pevnost. Právě kvůli pevnosti a ochrannému pásmu okolo ní muselo být v roce 1841 (první vlak do Olomouce přijel 17. října 1841), když do Olomouce postoupila z Vídně železnice, nádraží postaveno daleko od města. A cestující z vlaků by museli chodit pěšky pěkný kus cesty po nevlídném předpolí pevnosti. Město proto zavedlo roku 1845 provoz omnibusů, které vozily pasažéry mezi centrem města a nádražím. Po půl století se éra omnibusů pomalu nachýlila ke konci a nastal čas pro další krok kupředu – k tramvajové dopravě.

Parní pohon se neujal

Nejprve v lednu 1892 rozhodla radnice o zřízení pouliční dráhy s parním pohonem, což se ale brzy ukázalo jako těžko realizovatelné. Mezitím město dostalo nabídku na výstavbu elektrické dráhy s elektrárnou. Koncesi na stavbu a provozování dráhy vydalo c.k. ministerstvo železnic v srpnu 1898. V sobotu 1. dubna 1899 byl zahájen pravidelný provoz na jednokolejné trati s výhybišti na trase a smyčkou u nádražní budovy. Olomouc se stala prvním městem s elektrickou pouliční dráhou na Moravě.

Tramvajová trať o délce 5,3 km vedla od nádraží Masarykovou ulicí přes Ostružnickou na Horní náměstí, kde se dělila na dvě větve. Jedna pokračovala ulicemi Riegrova a Palackého na třídu Míru, kde byla za křižovatkou s ulicí Na Šibeníku zakončena výhybištěm. Druhá větev pokračovala Pavelčákovou, Havlíčkovou a Wolkerovou s ukončením na výhybišti na ulici I.P. Pavlova u Zemské nemocnice. Z Horního náměstí byla vedena vlečná kolej ulicemi Opletalova, Zámečnická a Sokolská do vozovny na Koželužské ulici, kde vznikla i elektrárna. V roce 1900 přepravilo devět motorových a čtyři vlečné vozy neuvěřitelných 1 123 772 osob.

Větší provoz a dvoukolejné tratě

Tramvajové tratě byly postupně prodlužovány. Neředínská větev byla prodloužena v roce 1914 ke hřbitovům a v roce 1933 k letišti. V roce 1928 byla kolej v úseku po hřbitovy přemístěna do středu komunikace a v roce 1950 zdvoukolejněna. Úsek hřbitovy – krematorium – letiště byl ponechán jednokolejný s umístěním vlevo od komunikace. Po vybudování jednokolejné smyčky u krematoria byla zrušena v roce 1953 trať k letišti. Trasa na Novou Ulici byla prodloužena v roce 1934 po kostel na Nové Ulici a následně prodloužena v roce 1958 po Hraniční ulici s ukončením vratným trojúhelníkem. K zásadní změně došlo v roce 1981, kdy byla zrušena původní trasa přes ulici I.P.Pavlova a nahrazena tratí v ulicích Brněnská a Hraniční se zakončením dvoukolejnou smyčkou.

V letech 1950 – 1952 probíhalo rozsáhlé zdvoukolejňování tramvajových tratí. Na to navázaly zásadní změny provozu v centru města. Tramvaje zmizely v roce 1954 z Horního náměstí a přemístily se na dvoukolejnou trasu v ulicích Denisova, Pekařská, 8. května a tř. Svobody. O rok později byla prodloužena trať k tržnici, kde končila jednokolejnou smyčkou. V roce 1984 byla rozšířena kapacita odstavného kolejiště v proluce u Koželužské ulice.

Vše začíná u hlavního nádraží

Důležitým uzlem tramvajových tratí je hlavní nádraží. Původní řešení s tramvajovou smyčkou, mimochodem vůbec první v českých zemích, bylo v roce 1936 nahrazeno výhybištěm se dvěma odstavnými kolejemi před nádražím.

Po odstranění válečných škod byla zahájena výstavba nové větve trati do Hodolan. První část byla vybudována po kostel na Hodolanské ulici v roce 1947. V následujícím roce byla prodloužena k Bělidlům a v roce 1957 do Pavloviček. Trať ukončila smyčka.
V roce 1997 se podařilo realizovat několik desítek let připravované tramvajové spojení centra a hlavního nádraží vybudováním nové tratě od Tržnice po třídě Kosmonautů.
V roce 2006 se změnil územní plán a trasa čtvrté plánované větve tramvajové trati byla přesunuta z kolizní polohy v ulicích Polská a Rooseveltova do nové polohy přes areál zrušeného podniku MILO. Za Velkomoravskou ulicí navrhovaná tramvajová trať pokračuje v původně navržené trase Rooseveltovou, Zikovou a Schweitzerovou ulici až po ulici Jižní. První etapa čtvrté větve tramvajové tratě od tržnice po Trnkovu ulici je připravena. První cestující ve zkušební jízdě by se tudy měli svézt na podzim 2013.
Tramvaje v Olomouci plní úkol, který jim dali do vínku naši předchůdci – zajišťují rychlou, pohodlnou dopravu cestujících a umožňují nižší zátěž individuální dopravou. Modernizace tramvajových tratí i vozidel a rozšiřování sítě jsou určitě kroky správným směrem.

Vývoj tramvajové sítě v Olomouci v letech 1899 - 2020

Mapa s vyznačením tramvajové sítě Dokument PDF, 3.4 MB